Živý růženec Strahovice

Živý růženec Strahovice

Jak vůbec vznikl Živý růženec?

Tato iniciativa se rozvinula díky ctihodné Pauline Marie Jaricot (1799-1862), která pocházela ze zbožné francouzské rodiny. Její život nebyl nejdříve ničím zvláštní do té doby, než měla úraz ve svých 15 letech. Stalo se jí, že při úklidu doma spadla ze židle takovým způsobem, že to na ní zanechalo trvalé zdravotní následky. Od té doby měla problém s pohyblivostí končetin a s mluvením. To ji ovšem nakonec vedlo k tomu, že svůj život zasvětila jako laik potřebným a starala se také šíření evangelia. Jednou jí její bratr Phileas, který studoval v semináři v Paříži, informoval o tom, že se mají být někteří kněží posláni na misie do Indie. On sám měl snad jít na misie do Číny. To vedlo Pauline k tomu, že zorganizovala modlitební skupiny po deseti, stu a tisíci členech, kteří měli každý týden přispívat jeden sous (čti: su). Jeden sous byl možná něco jako u nás haléř. Takto začali finančně podporovat misie. Později ji napadlo převést tuto věc také do modlitby růžence, a tak v r. 1826 vznikl Živý růženec se skupinkami po 15 lidech, (jako 15 růžencových tajemství). Každý člen se modlil jeden desátek denně, a přitom rozjímal na tajemství ze života Pána Ježíše, které mu bylo přiděleno. Po měsíci se tajemství cyklicky měnila. Tato iniciativa se velice rychle rozšířila do dalších zemí a v r. 1831 už se modlili Živý růženec v Itálii, Švýcarsku, Belgii, Anglii, v některých částech Ameriky a rozšířil se také do Indie. V r. 1832 papež Řehoř XVI. schválil Sdružení živého růženec, které se tímto způsobem staralo šíření mariánské úcty. V r. 1862, kdy Pauline Jaricot umírá, působilo jen ve Francii 150 tisíc skupinek s 2 250 000 členy Živého růžence.

Od té doby se Živý růženec stal součástí prakticky každé farnosti. Výhodou této modlitby je, že není náročná, a přitom velice plodná, protože úmysly, které každý člen vkládá do desátku, jsou neseny silou společné modlitby všech, kteří jsou to tohoto řetězce modlitby zapojeni. Modlitba je vlastně společná, i když se jí každý modlí doma sám. Je možné být takto ve spojení s ostatními, i tehdy když se nedostanu z domu. Desátky jsou ve společenství rozděleny mezi členy tak, aby se skupina v souhrnu pomodlila za den celý velký růženec, čítající 20 desátků, po jednom ke každému růžencovému tajemství. Tajemství a jim odpovídající papírové kartičky s obrázkem se cyklickým způsobem po měsíci střídají. Za dobu 20 měsíců tak každý člen postupně rozjímá o všech dvaceti růžencových tajemstvích. Modlitbu se lze díky její krátkosti e jednoduchosti modlit také s dětmi, což doporučuji. Doporučuji také do této modlitby vkládat všechny starosti a bolesti, které třeba v rodině a máte.

P. Vlastimil Krajčovič