Duchovní farnosti Chuchelná

P. Vlastimil Krajčovič
P. Adam Josef Kasperek
P. David Kantor
P. Martin Kubeš

1. 7. 2006 - 30. 6. 2007
P. Mariusz Jonczyk
P. Ladislav Stanečka

Narodil se v roce 1970. Pochází z Kunčic pod Ondřejníkem. Studoval na teologické fakultě v Olomouci. Po jáhenském svěcení v roce 1998 působil jeden rok ve farnosti Vendryně. Na kněze byl vysvěcen 26. 6. 1999 v Ostravě v katedrále Božského Spasitele. Poté působil 2 roky jako kaplan v Kravařích. V létě 2001 mu byla přidělena jeho první farnost Chuchelná. Otci Ladislavovi byla hned v počátcích jeho farářské praxe prozatímně přidělena ještě i farnost dolnobenešovská. Od roku 2001 tedy působil jako farář ve farnosti Dolní Benešov.
P. Antonín Kocurek

Narozen v r. 1957 ve Vsetíně. Pochází z valašské obce Hovězí. Na kněze byl Antonín Kocurek vysvěcen v roce 1990 v olomoucké katedrále Svatého Václava. Dva roky působil v Krnově jako kaplan. Spravoval také obce Široká Niva, Hošťálkovy a Krnov Kostelec. Po roce 1992 byl přeložen do Kobeřic na Hlučínsku. Odtud dojížděl do obce Chuchelné. Po sedmi letech byl převelen do New Yorku, kde má na starosti malou českou komunitu žijící ve Washingtonu a okolí.
P. Josef Kaňovský

nar. 3. 9.1948, vysvěcen 24.6.1978 v Olomouci. Po smrti P. Valenty spravoval od března 1984 excurendo (docházkou) farnost Chuchelnou z Kobeřic, kde jako farář působil od 15. 8.1981.
P. Vladimír Valenta

Narozen Žákovice (farnost Blazice) 26.7.1914, kněžské svěcení 5.7.1940, kooperátor Mostkovice 1.8.1940 - 31.8.1943, kooperátor Olšany u Prostějova 1.9.1943 - 30.4.1944, administrátor Olšany u Prostějova 1.5.1944 - 7.1.1945, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 8.1.1945 - 7.8.1946, administrátor Bystřice pod Hostýnem 8.8.1946 - 31.7.1947, kooperátor Bystřice pod Hostýnem 1.8.1947 - 30.6.1948, provizor Lichnov u Krnova 1.7.1948 - 31.8.1965, provizor exkurendo Sosnová 1.7.1948 - 31.8.1965, administrátor Strahovice 1.9.1965 - 23.2.1984, administrátor excurendo Chuchelná 1.2.1979 - 23.2.1984, po autohavárii byl v kritickém stavu převezen do nemocnice v Ostravě, kde 23.2.1984 zemřel. Podle svého přání byl pohřben na hřbitově v Blazicích 3.3.1984, pohřební obřady za velké účasti lidu vykonal soběchlebský farář P. ThDr. Jaroslav Kúřil.
P. Josef Koneczny

Po odchodu P. Felixe Gurzana na odpočinek v roce 1942 převzal faru Josef Koneczny z Velkých Hoštic.

Vysvěcen 20. 1. 1934 ve Vratislavi (Polsko). Do Chuchelné přišel z Bohuslavic u Hlučína jako administrátor dne 15. 10. 1942, od 15. 7. 1943 jako farář. V Chuchelné působil 35 let do 1. 4. 1977. V roce 1969 byl jmenován arcibiskupským radou. Zemřel dne 7. 4. 1978 v charitním domově pro kněze na Moravci (okr. Žďár nad Sázavou).
P. Felix Gurzan /čti: Guřan/ (1939-1942)

V červnu 1939 přišel do Chuchelné rodák z Bobrovníků P. Felix Gurzan.
P. Jan Valerián (1921-1938)

Jan Valerián se narodil 17. května 1879 ve Zlámanci na Moravském Slovácku. Chlapcova zbožnost byla formována moravsko-slováckým katolickým prostředím, které v 2. polovině 19. století dostávalo velmi intenzivní impulsy, vyvěrající z miléniových cyrilometodějských slavností v letech 1863 a 1885. Jan se rozhodl pro kněžství, prošel patřičnou duchovní i intelektuální formací v kněžském semináři v Olomouci a 5. července 1902 byl vysvěcen na kněze.

Po osmiletém kaplanování byl v roce 1910 jmenován farářem v německy mluvící farnosti Hrozová (něm. Grosse) na Osoblažsku, kde působil do podzimu 1921. Za jeho působení byla postavena nová farní budova. Doba nebyla jednoduchá, v období 1914–1918 probíhala světová válka, v letech 1918–1919 se konstituoval nový státní útvar Republika československá. Mladý duchovní správce se setkával s lidským utrpením a bolestí a také s ostrým nesouhlasem s novým poválečným politickým uspořádáním.

V roce 1921 byl jmenován farářem ve farnosti Chuchelná na Hlučínsku. Malá obec čítala asi 1000 obyvatel, většina se hlásila k české národnosti jako tzv. Moravci. P. Jan měl jako katolický kněz mezi místním katolickým obyvatelstvem vysoký kredit. Kromě obvyklé kněžské pastorační práce se zapojil do širšího života obce. Byl členem školské rady, vzdělavatelem místní orelské jednoty a angažoval se v dalších společenských, ale i politických organizacích. Prožil zde sedmnáct let svého života.

Po odstoupení pohraničí v důsledku mnichovské dohody v říjnu 1938 se sice nejprve zdálo, že se P. Jan novým poměrům přizpůsobí a zůstane duchovním správcem v Chuchelné, nakonec ale bylo rozhodnuto jinak.

V červnu 1939 byl jmenován farářem ve farnosti Březová u Vítkova. Farnost na moravsko-slezském pomezí zahrnovala celkem sedm obcí a byla většinově česká. Pastorační práce bylo vzhledem k rozloze a členitosti farnosti a také počtu obyvatel více než v předcházejícím působišti. Pro kněze české národnosti nebylo působení v česko-německém prostředí jednoduchou záležitostí, neboť veškerý společenský i náboženský život byl tehdy kontrolován německou tajnou policií a jakékoliv projevy neloajality vůči Německé říši byly přísně postihovány. P. Jan využíval svých pastoračních zkušeností z míst svého dřívějšího působení a zdálo se, že v této farnosti prožije celou dobu války.

Avšak 2. ledna 1945 byl na základě udání zatčen gestapem, obviněn z poslechu zahraničního rozhlasu a z poškozování válečného hospodářství, a uvězněn. Více než tři týdny byl zadržován v opavské věznici a 26. ledna 1945 byl deportován do policejní věznice v Terezíně – Malé pevnosti. Stal se číslem 884. Dne 2. května 1945 hde byl při nočním nástupu vězeňským dozorcem ubit pažbou pistole k smrti. Jeho tělesné ostatky byly uloženy do některého z bezejmenných hrobů Národního hřbitova v Terezíně.

Převzato z Wikipedia